Jed

Jed slouží včelám hlavně jako obrana proti nepříteli. Žihadlo mají dělnice a matka, trubci žihadla nemají. Jed se vytváří v jedovém váčku v zadečku, množství jedu se pohybuje kolem 0,15 - 0,30 mg, u matky kolem 0,7 mg.

Žihadlo se nachází na konci zadečku, má zpětné háčky (jako hmoždinka), kvůli nim se špatně vytahuje. Jakmile včela zabodne židalo do oběti, dojde k vyloučení jedu, pokud bodne do cizího hmyzu, o žihadlo nepřijde, když však bodne do člověka nebo zvířete, tak při snaze včely odletět si žihadlo vytrhne i s jedovým váčkem a 10. nervovým gangliem. Žihadlo je samo schopno pumpovat jed (i bez těla včely - díky vytrženému nervovému gangliu), dokonce i když položíme žihadlo na jemnou kůži, samo je schopno se zabodnout do kůže.

Fyzikální vlastnosti

Čirá koloidní kapalina nahořklé chuti. pH je kyselé, dobře se mísí s vodou.

Chemické složení

Peptidy

melitin (60 %), apamin, secarpin, tertiapin, proteasový inhibitor, MCD peptid,  minimin, cerdiopep, histamin (0,9 %)

Enzymy

fosfolipasa A2, hyaluronidasa, kyselá fosfatasa, glucosidasa, lysofosfolipasa, histidinasa

Aminy

histamin, dopamin, octopamin, norepinefrin, leukotrieny

Cukry

glukosa, fructosa

Aminokyseliny

aminobutyrát, aminoisobutyrát, cystein, methionin

Kyseliny

mravenčí, chlorovodíková, orthofosforečná

Získávání

Získávání včelího jedu je velmi náročné, bývá součástí různých mastí. V apitherapii se včelí jed aplikuje žihadlem přímo na určené místo na kůži.

Použití v apitherapii

Včelí jed se používá pro léčbu zánětlivých onemocnění kloubů a svalů, bohužel jeho použití není v Evropě příliš rozšířené. Včelí jed vykazuje také antibakteriální funkci. Většinou pouze včelaři jsou vystaveni účinkům včelího jedu při běžných pracech se včelami. Principem účinku včelího jedu je pravděpodobně inhibice NFkB transkripčního faktoru, který je součástí imunitní signální dráhy. Včelí jed je ovšem zkoumán i v souvislosti s léčbou rakoviny. Enzym fosolipasa A2, která rozkládá cytoplazmatickou membránu buněk by mohla být využita i k rozkladu rakovinných buněk.

Funkce jednotlivých složek jedu

Melittin patří svou strukturou mezi peptidy, vykazuje silnou antimikrobiální funkci, a proto byl zařazen do skupiny tzv. antimikrobiálních peptidů. Tyto látky jsou v poslední době intenzivně zkoumány jako potencionální náhrada klasických antibiotik, které postupně ztrácejí účinnost kvůli rezistenci bakterií. Melittin je hlavní složka včelího jedu, jeho množsttví se pohybuje kolem 40 - 60 %, druhým silně zastoupeným peptidem v jedu je apamin. Mohlo by se zdát, že tyto látky budou způsobovat obávanou alergickou reakci u senzitivního člověka, ale hlavním alergenem ve včelím jedu je enzym fosfolipasa A2 (strukturou patří mezi proteiny). Apamin, fosfolipasa A2 a hyaluronidasa působí v lidském těle jako tzv. antigeny - látky tělu cizí, na které si tělo vytváří protilátky. Peptid melittin je však vyjímkou, na něj si tělo protilátky údajně nevytváří. Fosfolipasa A2 také aktivuje vyplavování histaminu v lidském těle, odborné publikace uvádějí její antirakovinnový efekt, způsobuje pokles krevního tlaku. Hyaluronidasa zvyšuje permeabilitu kapilár, katalyzuje štěpení hyaluronové kyseliny, byla popsána i protirakovinná funkce. Melittin je zkoumán i jako možný lék některých typů rakoviny - leukemie, prostaty, varlat (rakoviny související s produkcí hormonů). Při pokusech na myších vykazoval vysokou účinnosti melittin navázaný na nanočásticích proti myšímu melanomu.

Melitin a Lymeská borelióza

Melittin je zkoumán i jako potenciální kancerostatikum, je radioprotektivní (ochrana před RTG zářením). Dle vědeckých výsledků by mohl najít uplatnění při léčbě Lymeské boreliózy. Tato nemoc je způsobována spirochety Borrelia burgdorferi, přenáší ji klíšťata i komáři. Choroba je léčena antibiotiky, úspěšnost léčby je ale diskutabilní, často přejde do chronické formy. Bylo zjištěno, že melittin vykazuje vysokou účinnost inhibice spirochety Borrelia burgdorferi, v in vitro experimentu se ukazuje, 100 ng/ml melitinu postačí k inhibici 1 milionu spirochet během 15 minut. 500 ng melitinu aplikováno nakaženým myším vykazovalo terapeutický efekt. Melittin také inhihuje růst bakterie Escherichia coli, kvasinky Candida albicans a dalších.

Možné využití těchto poznatků

Následující odstavec vychází z poznatků ve vědeckých studiích, jedná se pouze o mou úvahu, nikoli o vyzkoušený a ověřený léčebný postup!!

Zda bude melittin využit v klinické praxi pro léčbu Lymeské boreliózy teprve ukáže čas. Vyházím-li z vědeckých výsledků vlivu melittinu na spirochety, které jsou přenášeny klíšťaty, tak bych v lidovém léčitelství zavedl použití včelího jedu jako prevenci propuknutí Lymeské boreliózy. Aplikace žihadla do místa, kde bylo přisáté klíště, ihned po odstranění klíštěte by mohlo zabránit vzniku tohoto nebezpečného onemocnění. Včelí jed, resp. jeho složka melittin (či jiné), by nedovolil namnožení spirochet Borrelia burgdorferi, které byly do těla zaneseny klíštětem. Také by se včelí jed mohl použít jako doplňková terapie k antibiotické léčbě. Spirochety se množí pod kůží (zarudnutí v místě přisátí klíštěte), m.j. podle tohoto znaku se borelióza poznává. Včelí jed by mohl být do tohoto místa aplikován, čímž by inhiboval množení a růstu spirochet. U citlivějších jedinců nebo osob, které na včelí jed nejsou zvyklé, dochází k otoku po vpichu žihadla, otok může být až velikosti dvou mužských dlaní! Otok a zarudnutí by mohlo ztížit práci lékaři, který by pak jen těžce rozeznal klinický příznak boreliózy (zarudnutí) od otoku po žihadle, což by mohlo vést ke špatné diagnóze! Po propuknutí lymeské boreliózy je antibiotiká léčba nezbytná, včelí jed by však mohl posloužit rychlejšímu uzdravení. Pozor na alergie!

Literatura:

Hajdušková Jana, MUDr.: Včelí prudukty očima lékaře, ČSV, 2006

Přidal Antonín, Ing., Ph.D.: Včelí produkty, MZLU Brno, 2003

Son et al., 2007: Therapeutic application of anti-arthritis, pain-releasing, and anti-cancer effects of bee venom and its constituent compounds

Ractlife et al., 2011: Insect natural products and processes: New treatments for human disease

Kontakt

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D. Krhová u Valašského Meziříčí
+420 724 758 774 j.danihlik@gmail.com