Ať bude chladná nebo teplá letošní zima, obojí bude špatně…

Je téměř začátek prosince a zimní měsíce na sebe nenechají dlouho čekat. Za pár dní či týdnů nasněží a lid se začne choulit do zimních bund a čepic a se svařáky nebo punči bude oslavovat příchod Vánoc, času hektických nákupních dnů v přeplněných obchodních centrech, kde je nám nucena konzumní sváteční atmosféra (či sváteční konzumní atmosféra?), anebo taky ne. Možná nenasněží a nebude zima, ale ty obchoďáky budou.

Budoucnost je nejistá, to je jisté, co je ale taky vcelku jisté, jsou titulky novin uvozující články o letošních úhynech včelstev. V zimě 2014/15 totiž budou velké ztráty včelstev, protože buď bude zima s třeskutými mrazy a včelstva vymrznou, nebo bude zima naopak teplá, kvůli čemuž včelstva spotřebují veškeré zásoby a uhynou hladem. Klinický stav uhynulých včelstev bude v zásadě totožný: prázdné úly, bez zásob, zůstanou pouze souše, mrtvolky včel se budou občas vyskytovat přímo v úlech, sporadicky i před úly.

Je mi líto zimy, ať už bude jakákoliv, protože právě jí se budou dávat za vinu rozsáhlejší úhyny včelstev v ČR. Zima bude totiž sklízet, aniž by chtěla zasít. Co bude sklízet? Přece chyby nebohých včelařů, kteří nepoznali rostoucí úroveň varroózy v letních měsících. Nezávidím jí.

Takže dávat úhyny včelstev za vinu zimě, je přinejmenším křivda, a křivdit by se nemělo. Jak je to tedy ve skutečnosti?

Realita je natolik jednoduchá a tolikrát vyřčená, že si kladu otázku, zda ji znovu popisovat. V roce 2014 se díky vlivu teplého počasí a nedostatečnému tlumení varroózy v letních měsících rozmnožil roztoč Varroa destructor natolik, že se zimní generace včel, která se líhne právě v létě, vylíhla jako krátkověká. Takže místo toho, aby dlouhověké včely zajistily přežití včelstva od cca září do dubna dalšího roku, hynou krátkověké včely během podzimního období. Včelaři je povětšinou ještě stihnou léčit tzv. fumigací. Avšak léčí se už jen pozůstatky včelstev, případně se likviduje početná populace roztočů, kteří už ale dílo zkázy dokonali, takže je skoro zbytečné je likvidovat, neboť během zimy uhynou s celým včelstvem. Naštěstí na tom nebudou všechna včelstva stejně a alespoň některá se podaří i s pomocí fumigace zachránit. Nákazová situace je přeci jen liší mezi jednotlivými regiony ČR, takže velikost úhynů bude také rozdílná.

Kde se stala chyba?

I když se v ČR vyskytuje varroóza po více než tři desetiletí, včelaři se s ní ještě nenaučili „hospodařit“. Zdaleka to není problém jen starých včelařů, jak se často (a rádo) obecně tvrdí, ale je to problém i mladší generace, která nechce nebo nemá zájem se o obor zajímat více, než potřebují k tomu, aby vytočili nějaký med. Včelařské organizace se snažily informovat své členy přes informační kanály, které využívají. ČSV prostřednictvím svého časopisu Včelařství (což mělo oslovit až 97% veškerých včelařů v ČR), PSNV skrz svůj e-Věstník, i na tomto webu jsem v létě psal článek, který měl včelaře varovat. Je otázkou, kolik včelařů si varování opravdu přečetlo a kolik skutečně přijalo nějaké léčebná nebo zootechnická opatření ke snížení napadení včelstev kleštíkem včelím (Varroa destructor). Mohli vcelku libovolně použít kyselinu mravenčí v jejích mnoha typech odpařovačů nebo si na příslušném inspektorátu KVS vyžádat předpis na Gabon a ten do včelstev urychleně vložit.

Někde varování před hrozbou vůbec nevyslyšeli, jinde si mysleli, že se jich problém netýká, protože jejich včelstva jsou přeci zdravá! Někde však příslušné léčebné zásahy provedli na úrovni celé včelařské organizace nebo alespoň někteří jednotlivci si svých včelstev začali více všímat a aplikovali kyselinu mravenčí nebo si sami požádali o Gabon. Ať tak či onak, letošní rok byl zase rychlejší a hektičtější než ten předchozí a mnohdy nebyly léčebné zásahy provedeny ve správný čas. Vložení Gabonu v září bylo letos zatraceně pozdě, protože vrchol rozvoje kleštíka byl již v srpnu.

Obr.: Pohled na plást ze včelstva, jež je silně poškozeno kleštíkem včelím. Šipky ukazují včely s klinickým projevem viru deformovaných křídel. Patrná je taky mezerovitost plodu. Osud takto poškozeného včelstva je značně nejistý, i když bude okamžitě léčeno.

Co situace způsobila?

Vyjdu z vlastní praxe, sám jsem si u svých včel mohl všimnout extrémního napadení včelstev už v červenci, kdy jsem zahájil léčbu kyselinou a následně i oběma typy Gabonů na všech svých včelnicích (tj. 3 včelnice v okruhu do 15 km kolem Valašského Meziříčí). Na sklonku léta, dávno po zakrmení mých včelstev, bylo jasně patrné opětovné vzrůstající napadení mých včelstev, které bylo jednoznačně způsobeno migracemi roztočů od včelstev včelařů v mém okolí. Co z toho plyne? Že tito včelaři nevěnovali pozornost léčení ve správný čas, takže roztoči se rozmnožili natolik, že se začali intenzivně šířit do okolí.

Migrace kleštíků a loupeže kolabujících včelstev silnějšími vedly jednak k rozšíření varroózy, ale současně i k ještě většímu ohrožení již silně napadených včelstev. Pozdní vložení Gabonů situaci zachránilo jen částečně nebo už bylo léčení provedeno s pomyslným křížkem po funuse.

Výsledek

Výsledkem silného napadení včelstev kleštíkem včelím dochází k postupným úhynům včelstev během celé zimy bez ohledu na to, zda bude teplá či studená. Pokud bude studená, tak včelaři na úhyny přijdou až na jaře při tání sněhu nebo odstoupení mrazů; žádné vymrznutí včelstev, ale varroóza! Když bude zima teplá, včelaři budou na úhyny přicházet postupně; některá oslabená včelstva opravdu proplodují veškeré zásoby ve snaze zachránit se, jiná budou vyloupena jinými včelstvy.

Jaký je vedlejší efekt?

Ve Zlínském kraji probíhá doslova válka, válka s morem plodu. Ohně plápolají na každém druhém kopci. Ne, opravdu to nejsou kouřové signály bačů, i ti už mají mobily. Jedná se o vatry, kde se pálí včelstva s klinicky potvrzeným morem plodu. Což o to, je správné, že se klinicky nemocná včelstva pálí, avšak kolik je těch stále ještě neodhalených klinicky nemocných včelstev? Proč o tomto zdánlivě nesouvisejícím píšu? Protože loupeže mezi včelstvy se prokazatelně podílejí na šíření moru plodu. Takže v oblastech, kde mor reálně hrozí, protože je již za humny, může být nyní na dvorku, aniž by to chovatelé tušili.

Nakonec i poblíž Valašského Meziříčí se nedávno otevřela pomyslná Pandořina skřínka s objevem několika klinicky pozitivních stanovišť s morem plodu. Jsem opravdu zvědavý, jak se na stavu nákazové situace podepíší letošní loupeže a migrace roztočů. Když jsem letos na základě provedených měření viděl, kolik roztočů si včelstva jsou schopna z okolí přinést a jak závratně může napadení včelstev v krátké době cca 4 týdnů stoupnout, sám jsem nevycházel z úžasu. Jedno z mých stanovišť téměř sousedí s morovou oblastí…

Co se bude dít příští rok?

V roce 2015 se jako po vyhlášeném poplachu budou včelaři srocovat v řadách na léčiva, která budou do včelstev ládovat hlava nehlava, jen je škoda, že to bude bez většího efektu, protože populace roztočů celkově klesne, neboť bude opět první sezóna po rozsáhlých kolapsech. Škoda, že k poplachu, který se bude hlásit za přibližně tři roky, budou včelaři zase imunní.

Úhyny a nová naděje na lepší budoucnost

Úhyny na území ČR i v Evropě nejsou ničím neobvyklým, v určitých časových intervalech se opakují. Vše špatné je ale k něčemu dobré, jak praví známý bonmot. Po úhynech v roce 2007/8 vznikl Varroamomnitoring systém jako internetový portál (zřídila PSNV) veřejně informující o aktuálním napadení včelstev účastnících se včelařů. Průkopničtí včelaři se začali ptát, jak mají monitorovat, o kurzy pořádané PSNV byl nebývalý zájem. Po dalším kole úhynů v roce 2011/12 se zase rozšířil zájem včelařů o použití organických kyselin během celé sezóny. Dle mého názoru se včelaři nyní zajímají o tyto nové trendy více než předtím, vycházím z vlastních zkušeností získaných na přednáškách pro včelaře. Nejde o to, že chtějí být trendy, ale o to, že mají zájem o zdraví svých včelstev. Kéž by takových bylo mnohem více! Předpovídaný letošní katastrofický rok je tedy jakousi nadějí, že rozsáhlé úhyny se včelařskou veřejností opět hnou a odbodně ji posunou zase o kousek dál. Buďme tedy vděční za úhyny, neboť nám jako vedlejší produkt přinesou něco dobrého (znalosti, rozhodnutí k akci, upozornění, že je něco špatně).

Hnidopiši mohou oponovat, že když se úhyny stále opakují, takže nové metody (monitoring, použití kyselin...) nejsou asi dostatečně účinné. Já se však ptám, jaká by byla situace, kdyby se zájem o nové metody chovu nezvyšoval? Sice píši nové metody, ale ony jsou nové jen u nás, v západní Evropě jde o běžné postupy - asi jako zde fumigace.

Pár slov závěrem

Problematiku kritických bodů varroózy, léčení, migrací a re-invazí probírám se včelaři na svých přednáškách. Rád bych se však mýlil ve svém odhadu letošních úhynů včelstev v ČR. A na úplný závěr se ptám, kdy si včelaři konečně přiznají, že jejich včelstva nejsou NIKDY varroózy prostá, i když roztoči zrovna "nepadají"??