Medobraní aneb technologie získávání medu

Postup "výroby" medu včelami je popsán v části Med. Zde si popíšeme, jak med od včel získáváme - tedy cesta medu z úlu do sklenice.

Období medobraní

Období medobraní závisí na mikroklimatických podmínkách stanoviště, většinou tak 2x - 3 x za rok. Na mém stanovišti vytáčím med na začátku června a kolem 20. července. Červnový med je většinou květový z ovocných stromů. Med vytočený v červenci mívá lipové aroma, ovšem nejde o čistě lipový med, bývá smíchán s medovicí, nektarem z malin a ostružin, bývá tmavší než červnový med.

Zralost medu

Med můžeme od včel odebrat jen pokud je zralý, tzn. obsahuje pod 18 % vody. Pokud by měl vody více,mohl by se zkazit - zkvasit. Při vyšším obsahu vody by v medu přežily kvasinky, které způsobují kvašení. Připomínám, že med je hygroskopický (váže vzdušnou vlhkost), proto by se měl skladovat v uzavřené sklenici, jinak by se mohlo stát, že horní vrstva medu "napije" vlhkost ze vzduchu, naředí se a může začít kvasit.

Včely z medu odpařují vody, tím ho zahušťují a med zraje. Med je skladován ve známých šestihranných voskových buňkách. Jakmilem je buňka naplněna a med je dostatečně zahuštěn, včely buňku uzavřou voskovým víčkem (obr. č. 1), tak je med izolován od okolního prostředí a nemůže se zkazit. Zralý med se může nacházet i v nezavíčkovaných buňkách.

Obr. č. 1: Plást se zavíčkovaným medem a odvíčkovací vidličkou, kterou otevřeme buňky a umožníme tak vytočení medu z plástu.

Jak včelař pozná, že je med vhodný k vytáčení? Jakmile med z plástu samovolně nevytéká nebo je většina plástu zavíčkovaná je med zralý. Obsah vody v medu lze také měřit refraktometrem (obr. č. 2), což je přístroj měřící index lomu. Refraktometr využívájí i vinaři k určení cukernatosti vína.

Obr. č. 2: Refraktormetr

Vytáčení

Plásty s medem jsou včelstvu odebrány. Zavíčkované plásty jsou odvíčkovány pomocí odvíčkovací vidličky. Med se z plástů dostává pomocí medometu (obr. č. 3)- z názvu lze odvodit, že jde o stroj, který vymetá med z plástů. Principem je odstředění medu odstředivou silou, ta med "vytáhne" z buněk, med tryská na stěnu medometu a pomalu stéká dolů k ústí, kde je plněn do nádob.

Obr. č. 3: Pohled do vnitřní části medometu. Rámky jsou vkládány svisle do drátěného koše. Jakmile se koš roztočí, odstředivá síla uvolní med z buněk plástu a med stříká na stěnu medometu.

Další zpracování

Med po vytočení není dále nijak upravován, pouze je zcezen přes síto kvůli nečistotám - zbytky vosku. Skladován je buď ve velkých sudech či kýblech, z nichž je přetočen do sklenic a distribuován.

Rozpouštění medu

Krystalizace medu je jeho přirozená vlastnost, med rozpouštím pomocí speciální spirály určené k rozpouštění medu (nehřeje na více než 45°C) - pro rozpouštění ve velkých nádobách nebo termostat (obr. č. 4), do kterého lze naskládat sklenice s medem a taktéž nastavit požadovanou teplotu (do 45°C). V běžné domácnosti se doporučuje rozpouštět med na vodní lázni.

Obr. č. 4: Termostat k šetrnému rozpouštění krystalického medu.

 

Kontakt

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D. Krhová u Valašského Meziříčí
+420 724 758 774 j.danihlik@gmail.com