Varroatolerance

Varroatolerance je velice sporný termín, pro některé hloupost, pro jiné šlechtitelský cíl. Ve varroatoleranci můžete věřit, doufat a nebo prostě vědět, že existuje a tedy je jen otázkou času, než se k ní dopracujeme.

Pojmy

  • Varroatolerance (VT)= schopnost včelstva přežít i v přítomnosti kleštíka, včelstvo má mechanismy, kterými populaci V.d. reguluje, ale nezlikviduje jej úplně, protože ho akceptuje (toleruje) v úlu.
  • Varroarezistence (VR) = včelstvo je na kleštíka rezitentní, kleštík se ve včelstvu nenachází, protože ho buď včely totálně zlikvidují, a nebo kleštík se není schopen do včelstva nijak dostat.
  • Varroasenzitivita (VS) = včelstva jsou ke kleštíkovi citlivá, ale nejsou schopna jeho populaci zredukovat. VS včelstva máme dnes v převážné většině, nejsou bez naší pomoci schopna přežít.
  • Šlechtění = cílená práce včelaře sledujícího určitou vlastnost včelstev, z populace pak vybírá jen takové zástupce, kteří danou vlastností disponují.

Proč existuje varroatolerance?

Proč by taky existovat neměla? VT je popsána u Apis cerany, neboli včely východní. U ní je mechansmus VT relativně prostý - jednak migruje, tzn. opustí úl a stěhuje se jinam; nezaměňovat ale s nám známým rojením! Migrace ale nejsou tak časté, jako fakt, že kleštík se u včely východní množí jen na trubčím plodu. Na naší včele se množí i na dělničím plodu. Plemena včel si jsou víceméně geneticky podobná, jestliže jedno plemeno vykazuje znaky VT, tak proč by geny pro VT neměly být i v genech jiných včel? Naším úkolem je včelám pomoci a selektovat jen taková včelstva, v kterých se tyto geny aktivovaly ("probudily"), takoví jedinci je budou moci předávat dalším generacím v jejich aktivní formě.

Další hledisko proč VT existuje je snadné. Každý živočich má svého parazita, kdyby ho neměl mohla by populace hostitele přerůst nad limit únosnosti prostředí, prostě by se přemnožil. Pokud dojde k přemnožení hostitele, tak za nedlouho dojde k přemnožení parazita, který populaci hostitele citelně sníží. Když se vyčerpají zásoby hostitele, začne i parazit hynout. Toto jsou jednoduché oscilace a vzájemné ovlivňování různých populací. Sice lze namítat, že to u včel nelze, opak je pravdou. Dr. Kefuss (velkovčelař z Francie) včelstva neléčil, sice o 2/3 včelstev přišel, ale 1/3 mu zůstala, to je ta, která nějakým způsobem odolala. Tento poznatek nás může utrdit v tom, že VT existuje, jen je ji potřeba najít.

Nedočkavost

Hlavním problémem je asi nedočkavost, ono když se hledá jehla v kupě sena, tak to taky není hned. Jestliže jsme se v našich zemích začaly zajímat o VT před několika málo lety, tak není možné očekávat, že do roka dvou najdeme VT linie včel. K tomu je zapotřebí hodně práce a zkoumání. Samozřejmě to lze udělat i cestou dr. Kefusse (neléčit a počkat, co přežije), ale to je pro nás drahé, a asi i psychicky náročné, takže musíme jít touto pomalejší cestou výzkumu.

Jak včely regulují stavy kleštíka v úlech?

Grooming

Grooming neboli hřebelcování včel je v podstatě první objevený princip, na kterém by mohla VT fungovat. Včely mají schopnost si kleštíky odstraňovat ze svého těla, vykusují je, vynášejí z úlů. Poškození kleštíci často nejsou schopni přežít, a proto hynou. Bohužel tato vlastnost se projevuje až při silném napadení včelstev. U našich včel nemá velký význam, protože včely takto zničí jen některé kleštíky, často takové, kteří by se stejně nerozmnožili, protože jsou sterilní. Grooming je má větší význam u Apis cerany, než u naší A. mellifery.

Rojení

O regulaci počtu kleštíka je možné si přečíst zde. Rojením se mateřské včelstvo zbaví určité části populace kleštíka, kterou si odnese roj. Toto snížení může pomoci včelstvům k přežití. Možná by to mohlo nabádat k myšlence, že rojivá včelstva snadněji odolají kleštíkovitosti. Je však pravdou, že divoká včelstva jsou mnohem slabší a častěji se rojí, možná právě proto jsou schopna v přírodě přežít i bez zásahů člověka. Včelstva se ale ztrátu včel odrojením snaží dohnat, takže kleštík má o to větší možnost se množit...

Omezení plodování

Pro nárůst populace kleštíka je stěžejní délka plodování, čím kratší, tím má méně možností se rozmnožovat. Takže pro vývoj varroózy je nepříznivý pozdní začátek plodování na jaře a dřívější ukončení plodování v podletí. Lze selektovat dlouhověké včely, včelstva s takovými včelami nepotřebují tolik plástové plochy na plodování, a proto má kleštík méně příležitostí se množit. Dlouhověkost včel nám tedy může pomoci zdolávat varroózu.

VSH

Varroa sensitive hygiene, neboli vyklízení kukel s kleštíkem. Principem VSH je velice jednoduchý děj, který se trochu podobá hygienickému pudu. Včely jsou schopné rozpoznat buňky s kuklou napadenou kleštíkem, tuto kuklu včely odstraní a tím kleštíkovi znemožní rozmnožení a navíc i zlikvidují jeho doposud vylíhnuté potomky. Hygienický pud a VSH jsou kódovány podobnými geny, za cíl mají jedinné - snížení infekčního tlaku bakterií a virů (HG) i kleštíka (VSH). Pokud tomu stále nevěříte, podívejte se na video, které dokumentuje včelu vytahující z buňky kuklu nakaženou kleštíkem. (Video je na stránce vpravo, spouští se kliknutím na "flash abspielen".)

Obr. č. 1: Fotografie odkrytých kukel, jedná se o VSH?

Jak vypadá šlechtění varroatolerantní včely?

Včelař, který se snaží vyšlechtit VT včelu a nejde přímou cestou - tzn. nepoužívám léčiv nechá včelstva napospas osudu, si všímá všech výše popsaných znaků. Šlechtění obecně je velice náročné, je k tou potřeba spousta času, nákladů i znalostí. Šlechtitel VT včel provádí testy na HG pud, což je ale věc docela "stará", hlavní cesta je všímání si růstu populace kleštíka v sezóně i mimo sezónu. Existují totiž včelstva, která jsou shopná kleštíkům odolat a regulovat jejich stav. To je fakt, nikoli domněnka, stačí si včelstev více všímat :-)

 

 

 

Kontakt

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D. Krhová u Valašského Meziříčí
+420 724 758 774 j.danihlik@gmail.com