Metoda ošetření včelstev práškovým cukrem


Mezi včelaři se začíná šířit popularita metody posypání včel moučkovým cukrem. Cílem metody je snížit napadení včelstva kleštíkem včelím (Varroa destructor). Protože se mě často včelaři ptají na můj názor a zkušenosti s touto metodou, rozhodl jsem se ji vyzkoušet.

Úvod

Aplikace moučkového cukru se používá jako alternativa k metodě SMYV. Vzorek 300 - 500 včel je odebrán do sklenice, ke včelám je přidán moučkový cukr a následně jsou včely s cukrem promíseny. Moučkový cukr z dospělých včel odstraní držící se roztoče a ty je pak možné spočítat. Na rozdíl od SMYVu, kde se včely usmrtí a roztoči jsou ze včel smyty detergentem, nedochází při použití moučkového cukru k usmrcení včel. Lze je pak vrátit do úlů. Současně přežívají i roztoči. Metoda posypání včel moučkovým cukrem byla vyvinuta pro diagnostiku, původní článek je zde: Fakhimzadeh, Ellis and Hayes (2011) Physical control of varroa mites (Varroa destructor): the effects of various dust materials on varroa mite fall from adult honey bees (Apis mellifera) in vitro.  Journal of Apicultural Research 50(3): 203-211.

Celý postup diagnostiky moučkovým cukrem je popsán v tomto dokumentu, který vydal VÚVč v Dole.

Použití moučkového cukru k ošetření celého včelstva

Moučkový cukr se začal používat i k ošetření včelstev, obliba metody roste a včelaři s ní exprimentují, jakou má však účinnost, jaká je její pracnost? Má smysl pravidelně včelstva ošetřovat moučkovým cukrem? Moučkový cukr by měl strhnout foretické roztoče, metoda nefunguje na roztoče množící se na plodu. Ošetření by se mělo v pravidelných intervalech (cca po 1 - 2 týdnech).

Metoda

Před samotným experimentem bylo metodou SMYV diagnostikováno napadení včelstev varroózou. Na začátku experimentu je totiž nutné vědět, zda a jak jsou včelstva napadená. Přibližně 3 vrchovaté polévkové lžíce moučkového cukru byly použity včelstvo a jedno ošetření. Cukr byl nasypán do sítka a včelstvo bylo shora posypáno cukrem - podobně jako když se cukrují buchty. Snaha byla co nejvíce cukru nasypat do uliček, aby se "pocukrovalo" co nejvíce včel. Po aplikaci cukru byl monitorován spad po 1, 5 a 24 hodinách.

Obr. č. 1: Posypání včelstva cukrem.

Obr. č. 2: Včelstvo prosypané moučkovým cukrem

Výsledky

Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže.

Tab. č. 1: Tabulka výsledků hodnocení metody.

Včelstvo Napadení včelstev před ošetřením (SMYV) (%) Spad roztočů po ošetření cukrem (24 h) Spad roztočů po křížovém ošetření KM (24 h)
1 0,52 0 12
2 3,29 0 25
3 4,10 3 64
4 2,10 0 31
5 5,75 0 15
6 1,00 0 13
7 0,00 0 0

Diskuse

  • Včelstva před ošetřením vykazovala mírné napadení (kromě č. 7). 
  • Během aplikace cukru na včely vykazovaly létavky mírné podráždění, které však během několika minut odeznělo.
  • Spad na podložkách byl několikrát kontrolován, avšak roztoči nebyli nalezeni. Podložky jsou chráněny před přístupem mravenců i včel.
  • Druhý den po ošetření cukrem nebyly na včelách pozorovány zbytky cukru, byl vyklizen i z prázdných buněk plástů. Poškození nebo jiné patologické změny na včelách nebo plodu nebyly pozorovány.
  • Jako kontrolní ošetření byl použit krátkodobý odpar kyseliny mravenčí (Yannick).
  • 24 hodin po aplikaci KM byl pozorován spad na podložkách, který z mé zkušenosti přibližně odpovídá napadení daného včelstva.
  • Spad po moučkovém cukru nebyl detekován (kromě včelstva 3). Tento výsledek může indikovat nízkou nebo žádnou účinnost ošetření.

Závěr

  • Metodu ošetření včelstev moučkovým cukrem proti varroóze na základě svých zkušeností NEDOPORUČUJI
  • Naopak ji lze doporučit pouze k diagnostickému stanovení napadení dospělých včel - alternativa k metodě SMYV. 

Komentář k závěru

Včelaři spoléhající se na tuto metodu, jako na možnost snižování napadení včelstev varroózou, mohou být neblaze překvapeni. Včely sice moučkový cukr dobře snáší, je to metoda levná i relativně rychlá, nicméně bez zjevného účinku v podmínkách včelstva. Moučkový cukr sice možná opravdu uvolní roztoče z těl dospělých včel, jenže roztoče nezahubí, takže než roztoč spadne na podložku, může se zachytit v buňkách plástů nebo na včelách pohybujících se níže v úlu. Jelikož není nijak poškozen (metabolicky nebo fyzicky) může se dále v úlu pohybovat i následně množit.

Kritikové mohou samozřejmě oponovat, že pokus není proveden na dostatečném množství včelstev a při relativně nízkém napadení, nicméně je potřeba ke každé metodě přistupovat kriticky, ne každý nová metoda může být užitečná. Já osobně ji ve svém chovu využívat nebudu, protože mám velké pochybnosti o její smysluplnosti a účinnosti.

Kontakt

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D. Krhová u Valašského Meziříčí
+420 724 758 774 j.danihlik@gmail.com