Biologie kleštíka

Historie

Původně roztoč Varroa destructor parazitoval na včele východní (Apis cerana), ale v důsledku prodeje matek a včelstev přešel na včelu medonosnou (Apis mellifera) a postupně se dostal až do Evropy. V bývalém Československu se objevil již v roce 1978 na východním Slovensku, v roce 1981 byl zjištěn v okrese Ústí nad Orlicí. U nás se varroáza šířila daleko pomaleji než  v okolních evropských státech, protože Výzkumný ústav včelařský organizovaně tlumil šíření kleštíka, z počátku hlavně likvidací napadených včelstev, později také vyvinul léčiva. Všechna včelstva musejí být povinně léčena. Trvalo více než 20 let, než bylo celé území republiky zamořeno (Veselý, 2005).

Taxonomické zařazení a popis

Kleštík včelí patří do čeledi Varroidae (Arthropoda: Chelicerata: Acarina: Varroidae), k tomuto rodu patří i další druhy, např.: V. jacobsoni, V. rindereri. Samičky roztoče Varroa destructor, s kterými se nejčastěji setkáme, mají tělo 1,5 – 1,9 mm široké a 1,1 – 1,5 mm dlouhé. Na hřbetě mají tvrdý  červenohnědý až hnědý štít, který kryje 4 páry nohou a ústní ústrojí (obr. 1). Samečci jsou šedobílí, jejich tělo je pokryto šedobílou pokožkou a jsou menší než samičky, proto jsou okem  špatně viditelní.

Vývoj kleštíka

Vývoj kleštíka probíhá na zavíčkovaném plodu trubců a dělnic, trubčí plod však bývá napaden až 12x více než plod dělnic. Příčina rozdílu není  ještě dosud přesně známa. Kleštík proniká do buňky několik hodin před jejím zavíčkováním a vyčká do zavíčkování. Do buňky proniká jeden i více kleštíků. Po zavíčkování se přesunou samičky kleštíka na předkuklu a nabodnou její kutikulu. Poté se začnou živit její hemolymfou. Samičky hlavně nabodávají zadečkové články, protože jsou méně inkrustovány a zároveň neohrozí nohy a kusadla. Kdyby je totiž narušila, imago by se nemuselo vylíhnout z buňky, to by bylo smrtelné i pro roztoče. Během kuklení larvy se musí samička pevně držet, jinak by zůstala uvězněná mezi vytvářejícím se kokonem a stěnou buňky. Asi za 60 – 70 hodin po zavíčkování začíná samička klást vajíčka, musí pro ně najít bezpečné místo,  které leží v jednom z rohů šestiboké buňky, nejčastěji v její horní třetině. Po vylíhnutí zárodků (protonymfa) musí samička vykousnout otvory v kutikule larvy, aby se mohly protonymfy a později deutonymfy živit hemolymfou včelí kukly. Obvykle z prvního nakladeného vajíčka se líhne sameček, z dalších samičky. K páření dochází ještě v buňkách. Po vylíhnutí imaga se roztoči dostanou ven z buňky. Nastává tzv. foretická fáze života dospělé samičky roztoče, charakterizovaná pobytem převážně na dospělých včelách, trubcích a plástech. Foretické období je zakončeno přechodem samičky na larvu krátce před jejím zavíčkováním za účelem rozmnožování – nastává fáze reprodukční. V sezóně (tzn. od května do konce srpna) se na dospělých včelách vyskytuje kolem 15% roztočů, na plodu jich je v této době asi 85%. Tato procenta se ale mohou dost lišit, autoři odborných článků prezentují různá čísla, foretických roztočů je 15 - 65%.

Statisticky:

Jedna samička kleštíka:

  • průměrně vychová 1,45 dcer
  • průměrně udělá za život 2,4 rozmnožovacích cyklů
  • průměrně jedna samička tedy vyvede (1,45 x 2,4) 3,48 dcer život
  • průměrně se z dělničí buňky líhne 1,01 potomka
  • průměrně se z trubčí buňky líhne 2,91 potomka

Populační dynamika

Populační dynamika zkoumá růst různých populací, ať už bakterií nebo savců, obecné principy populační dynamiky jsou aplikovatelné i na kleštíka včelího.

Obr. č. 1: Obecná populační křivka v exponenciálním vynesení.

Z obr. č. 1 můžeme vidět, jak populace kleštíka během roku roste, roste tím rychleji, čím více kleštíků se ve včelstvu nachází na jaře. Lépe to bude vidět na dalším grafu, což je v podstatě totéž, jen s tím rozdílem, že kvůli přehlednosti je uvedeno logaritmické vynesení.

Obr. č. 2: Logaritmické vynesení populace kleštíka.

V grafu je ukázána rychlost růstu populace kleštíka ve včelstvu. Černý pruh uprostřed grafu nám ukazuje, jak vypadá stav populace kleštíka 6. července. Za počátek množení kleštíka jsme zvolili 1. duben, vpravo je uveden počet kleštíků, který se ve včelstvu nacházel 1. dubna a značí výchozí populaci kleštíka, která se začne množit. Např. pokud budeme mít ve včelstvu 1 kleštíka 1.4., tak 6.7. jich bude 6, analogicky u stavu 100 kleštíků ve včestvu k 1. dubnu se namnoží na 585 kleštíků k 6. červenci.

Toto je samozřejmě modelový příklad růstu populace, v kterém nejsou zahrnuty regulační mechanismy populace kleštíka. Kleštíci se ze včelstva samozřejmě také ztrácejí - na létavkách, a nebo přibývají, taktéž na létavkách, ale z jiných včelstev, můžeme to označit jako migraci.

Varroasenzitivní včelstva nejsou schopna sama regulovat populaci kleštíků a musíme u nich používat léčiva. Všimněte si ale, jak rychle populace roste. Jestliže jsou včelstva na jaře více napadena, tak do podzimu, kdy se provádí fumigace, může být už pozdě. Proto je potřeba si všímat napadení včelstev v sezóně, vrchol únosnosti populace kleštíka pro včelstvo může být už v červnu nebo červenci! Pokud včas nezasáhneme, může dojít ke kolapsu včelstva.

Varroatolerantní včelstva jsou schopna sama regulovat stav kleštíků ve včelstvu, o principech varrotolerance je více zde.

Atraktivita trubčího plodu

Je známo, že trubčí plod je pro kleštíka mnohem atraktivnější než dělničí plod. Atraktivita trubčiny je až 12x vyšší, proč tomu tak je? Tuto otázku se snažil zodpovědět dr. Stephen Martin (1995), podařilo se mu vyvořit jednoduchý přehled faktů, proč tomu tak je.

Tab. č. 1: Přehled parametrů, proč je trubčina pro kleštíka více atraktviní.

Z poměrů uvedených v tabulce je zřejmé, že trubčina je prostě pro kleštíka výhodnější. Kleštík nad tím ale nepřemýšlí jako my :-)

 

Kontakt

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D. Krhová u Valašského Meziříčí
+420 724 758 774 j.danihlik@gmail.com